Památky jihovýchodní Moravy - hlavní stránka

 + PAMÁTKY
 +
 TURISTIKA
 +
KULTURA
 +
OBCE & MĚSTA

HLEDÁNÍ NA SERVERU:            

  Zámek  Zámek Kvasice 
Přidat do OblíbenýchTisk této stránky Oficiální stránky obce (nebo památky) Poloha památky na mapě E-mail památky

  Oficiální internetové stránky zámku Kvasice - www.kvasice.pamatky-vm.cz
 
  Zámky > Kvasice  
Úvodní stránka o památceHistorie zámkuStavební vývoj památkySoučasný stav zámkuInformace o obci

STAVEBNÍ VÝVOJ ZÁMKU KVASICE

       Předchůdcem dnešního zámku byla, jako u většiny zámků, samozřejmě tvrz. Od roku 1434 na ní postupně sídlili Kuželové z Žeravic, větev Šternberků a páni z Ludanic. Co se obrany týká, spoléhala tvrz především na močály, vodní příkopy a náspy, jejichž zbytky byly zplanýrovány počátkem 19. století. Lichoběžníkový půdorys s některýmiMapa katastru obce se zámkem drobnými zlomy, kontrast téměř dvoumetrové obvodní zdi s ostatními, nepravidelnost uspořádání a zbytek okrouhlé bašty ve východním nároží hovoří pro využití zdiva hradu, s nímž se stavitel zámku musel vyrovnat. Dodržel totiž rozsah tvrze, neboť její relativní pravidelnost renesančnímu staviteli vyhovovala. Navíc byly masivní obvodní zdi v síle 2 m pádným argumentem proti změně dispozice a k jejímu prolomení došlo jen na severu, kam bylo vloženo renesanční schodiště. Přitom mohl být dílem využit průjezd starší brány, neboť na severu bylo situováno předhradí a vjezd se zřejmě přesunul do západního průčelí. Kosoúhlý lichoběžník (32 x 36-44 m) zámeckého půdorysu se zužuje směrem k městečku. Zvenčí se zámek tváří klasicistně, v nádvoří je cítít renesance, ale analýza klasifikuje podstatu rozvrhu jednoznačně jako gotickou. V přízemí ji renesančně přestavba jen skladebně doplnila, což se projevilo v dispozici zdí plně renesančních pater. Gotický byl dvojprostorový palác v severozápadním koutu a patrně i další na protější straně. Oba paláce jsou podsklepeny a valeně zaklenuty. V jižním ze západních sklepů jsou na klenbě otisky šalování a vede z něj šikmé okénko do prostoru dnešního průjezdu. Hmotné zdivo při jihovýchodním nároží naznačuje existenci hranolové věže (8 x 8 m) s vnitřním prostorem asi 4 x 4 m. Věž byla mírně nepravidelná, zatažená do vnějšího líce hradby a v patře se už neprojevuje. Možná ještě pozdní gotice či rané renesanci patřilo stavení jižně od průjezdu a spodek bašty na jihovýchodním nároží. Tvrz dosáhla v 15. století rozsahu a výstavnosti hradu, o němž hovoří zmínky z první poloviny 16. století, a příslušelo k ní předhradí. Budovy severně od zámku stojí na jeho místě a vymezují jeho rozsah. Původní tvrz určitě chránily příkopy napájené vodou z ramen řeky Moravy a jistě i valy. Průběh valu patrně vyznačují okraje dnešní terasy na východě a dílem na jihu a severu. mezilehlé příkopy byly kvůli parkovým úpravám zasypány. Během času nabyla výstavnější podoby, takže v první polovině 16. století se nazývá hrad nebo zámek. Přeměna tvrze (hradu) na zámek proběhla nebo byla alespoň započána v poslední čtvrtině 16. století za Kurovských z Vrchlabí (Havel Kurovský z Vrchlabí). Podle znakových desek v průjezdu přestavbu asi završila Anna z Oberheimeru a zdeněk Nekeš z Landeku v letech 1592 - 1598. Výsledkem byl renesanční zámek s patrovými arkádovými ochozy a věží nad průjezdem, jenž se dochoval, byť upravený, takřka v úplnosti. Z té doby pochází zřejmě i zazděný průjezd ve východním křídle. Do ozubu od průjezdu bylo osazeno půlkruhové klasicistní schodiště, takže zmizela zajímavá část dvakrát zalomeného ochozu. Renesanční dvouramenné schodiště bylo zřízeno kupodivu v křídle s nejmenší hloubkou a bylo nutné ho vysunout ze severozápadního průčelí. Za Rottalů byly jen vloženy některé příčky, přidán balkón a rizality zadního křídla. Velkou přestavbou zámek prošel na počátku 19. století za hrabat z Lamberka. V roce 1820 upravili okolí, strhli hospodářské budovy k městečku a o dvacet let později zásadně pozměnili interiéry a vzhled zámku. Po výměně oken a provedení typické klasicistní fasády s konzolovou korunní římsou, lze renesanci jen tušit.


Vývojové schéma zámku podle stáří zdiv

Středověký vývoj zámku



Všechna práva autorů a vlastníků práv vyhrazena. Copyright © 2001-2005 Památky jihovýchodní Moravy - Martin Zvonek