Vesnice Těšnovice leží 3 km jihovýchodně od Kroměříž. Uprostřed vesnice, u kostela, stávala tvrz, o které jsou následující informace.

       Ves Těšnovice se připomíná poprvé roku 1307, kdy olomoucký biskup Jan VI. z Valdštejna (1302-1311) jmenoval ve sporu s několika svými leníky rozhodčí, mezi nimiž byl též Sobeň z Těšnovic. Ves byla rozdělena na dvě části - na manskou a alodní, náležející bez manských závazků nižší šlechtě. Oba díly drželi většinou příslušníci drobné šlechty. Zdejší tvrz je v písemných pramenech doložena poprvé v roce 1397, kdy Beneš z Tlustomost prodal svůj alodní díl - tvrz, dvůr, krčmu, čtyři poplatné lány a pět podsedků - Petru z Trpína. Z významnějších držitelů tohoto dílu lze uvést Jana Kužela z Žeravic, který jej roku 1437 spojil s kvasickým panstvím. Menší díl manské části přijal roku 1441 od olomouckého biskupa Pavla z Miličína (1434 - 1450) Jiří Kužel z Žeravic, syn Jana Kužela, větší díl téhož roku Jindřich z Bařic. Roku 1460 se Jiříku Kuželovi z Žeravic a Kvasic podařilo spojit obě části léna a připojit je ke kvasickému panství. Snahu udržet tuto část při kvasickém zboží projevili i další držitelé panství do roku 1573, páni z Ludanic. Tvrz zpustla pravděpodobně za husitských válek; jako tvrziště byla označena roku 1441. Ve stejném stavu se nacházela zřejmě i v 16. století, výslovně v roce 1590, kdy se manství ujal Jáchym Bohuslav Kamenhorský z Kamenné Hory. Roku 1593 prodal olomoucký biskup Stanislav Pavlovský (1579-1598) manský díl vsi městu Kroměříži a jeho nástupce kardinál František z Ditrichštejna (1599-1636) prodal městu roku 1608 i část alodní. Od té doby patřily Těšnovice městu Kroměříži. Zdejší tvrz byla později obnovena, jak vyplývá z lenního listu z roku 1709, v němž je uvedeno, že tvrz byla vystavěna z kamene a dřeva. V roce 1803 ji město prodalo ve veřejné dražbě za 404 zlatých Josefu Radovi. Již během 19. století zanikla v zástavbě vesnice.

Tvrz stávala na kopečku v obci po levé straně silnice při vjezdu od Kroměříže. Je prokázáno použití zdiva tvrze při stavbě kostela a jiných budov. Část zdiva se našla v základech obecního hostince, kde se dodnes říká "Na tvrzi". ve spodní části sklepa jsou zazděné chodby, patrně podzemní východy z tvrze. Uvádí se, že kamenná tvrz byla obehnána hradbami. V době nebezpečí se obyvatelé ukrývali v blízkých lesích nebo v tajné podzemní chodbě, která vycházela údajně vedle této tvrze.

Kostel v Těšnovicích, v jehož blízkosti stála kdysi tvrz.