Katastr obce se rozkládá na posledních výběžcích Bílých Karpat, svažujících se do roviny kolem řeky Olšavy. Vesnice leží uprostřed kotliny, sklánějící se ze všech stran do údolí Vlčnovského potoka 7 km jihozápadně od Uherského Brodu.
       V písemných pramenech se obec poprvé připomíná v roce 1264, archeologické nálezy dokládají osídlení v době bronzové a starší době železné, stejně jako v laténské a římské. Vesnice byla původně markraběcím lénem,které bylo udělováno jednotlivým šlechticům, z nichž nejvýznamnější byli páni z Vlčnova, páni z Kunovic a konečně Kounicové, v jejichž držení byl Vlčnov od roku 1611. Podobně jako další obce regionu byl Vlčnov často postihován ničivými nájezdy nepřátelských vojsk zejména v 17. a 18. století.
       Obec si zachovala svůj zemědělský charakter, už v minulém století proslula chovem koní. Pěstování vinné révy, které má v obci tradici, je připomínáno již ve 14. století. V obci je římskokatolický kostel sv. Jakuba Staršího - ranně gotická stavba ze 13. století.
       V obci se vyskytuje řada památek lidové architektury, k nejznámějším patří i areál starých vinných búd - památková rezervace lidové architektury na návrší za obcí. Dalšími památkou je i kaplička na návsi - barokní stavba z konce 18. století. Muzea: Muzeum lidové architektury v domech č.p. 65, 739; Muzeum výšivek v domě č.p. 477 a dům č.p. 57 - obydlí středního zemědělce, expozice bydlení a zemědělského nářadí (otevřeno na požádání, klíče u pí Chovánkové č.p. 200). Každoročně je obec dějištěm národopisných slavností spojených s 'Jízdou králů'. Živé a udržované tradice místního folklóru 'Vlčnovské slavnosti - jízda králů', pořádané o svatodušní neděli. Slavnosti mají nadregionální, celostátní význam.