Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz Uherskohradišťsko Vsetínsko Zlínsko Kroměřížsko
Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz
Přidat do Oblíbených stránek Nastavit jako výchozí stránku Nápověda A. D.   
    
 HLEDÁNÍ:
VÁŠ ROZCESTNÍK A PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE
| PAMÁTKY | KULTURA | TURISTIKA | DOPRAVA | OBCE & MĚSTA |
| ROZCESTNÍK | WEBKAMERY | FIRMY | ČLENĚNÍ KRAJE | O KRAJI |
Mapa regionu
   KM - KROMĚŘÍŽ
   UH - UHERSKÉ HRADIŠTĚ
   ZL  - ZLÍN
   VS  - VSETÍN
 

   Památky Zlínského kraje

 Seřadit památky podle:
 - abecedy       
 - typu   


                            HLEDÁNÍ

 

  Obce & města Zlínského kraje

Obce & města Zlínského kraje:
B C D F H CH J
K L M N O P R
S Š T U V Z Ž
 
  Napište nám...
  Prameny a literatura
  Statistika návštěvnosti
  Spolupráce a poděkování
  Přidat objekt, památku...
  Zasílání novinek ze serveru
  O portále
 
 
TURISTICKÁ  MÍSTA  A  OBJEKTY
HRADISKO sv. KLIMENTA - národně kulturní památka

        archeologická lokalita, 461 m n.m., 4 km sz. od Osvětiman
       Archeologicky významná lokalita velkomoravského hradiska se nachází na jazykovité ostrožně vybíhající z hlavního hřebenu Chřibských hřbetů s kterým je spojena jen úzkou šíjí. Z hlediska strategického velmi vhodně zvolená poloha, chráněná na východě a západě horskou hradbou od kterých je však oddělena strmými svahy hlubokých údolíček. První písemná zmínka pochází z roku 1358 v listině, kterou olomoucký biskup Jan z Vlašimi potvtvrzuje , že moravský markrabě Jan daroval brněnským augustiniánům '...kapli blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka v lesním zátiší blíže nového hradu Cimburka ležící, v dobách sice dávno vystavěnou k uctívání téhož svatého, nyní však od mnohých let vší služby pohřešující, zároveň s budovou k téže kapli přiléhající, obehnanou příkopy...'. Z textu listiny vyplývá, že kaple s budovou byla vystavěna dávno před rokem 1358. Archeologický průzkum provedený v l. 1958 a 1962 potvrdil přítomnost středohradištního, mladohradištního i středověkého osídlení.
       Z průzkumu základů kostelíka bylo možno dovodit existenci tří stavebních fází této stavby. První, nejstarší stavební fáze pochází z období velkomoravského, druhá z 11. stol, kdy byl obnovován i fortifikační systém hradiska, a třetí, poslední stavební fáze spadající do doby po roce 1358. Slovanské hradisko plnilo pravděpodobně strážní funkci přechodu přes Chřiby a podle pověstí také ochranu kláštera v kterém měly být uchovávány ostatky sv. Klimenta. Po pádu Velkomoravské říše, kdy se v 10. století Morava stala cílem častých útoků z Uher, Čech a Polska sloužilo hradisko jako útočiště pro obyvatele okolních vsí. Trvale spravovali hradisko pravděpodobně jen zbytky slovanských mnichů zvaných černí mnichové moravští. Brněnští augustiniáni se snažili v druhé polovině 14. století obnovit svatoklimentský klášter. Roku 1421 byl však zdejší klášter napaden pod vedením Bedřicha ze Strážnice Husity a vypálen. Převorovi a několika mnichům se podařilo uniknout do Vřesovic, kde podle tradice ještě nějakou dobu žili na místní tvrzi. V dalších letech byl však řád augustiniánů postižen válečnými finančními poplatky, proto k obnově kláštera již nedošlo. Místo bylo obýváno jen poustevníkem, roku 1500 se zde jako takový uvádí rytíř Jiří Smetana. Tento rytíř byl bezdětný, svůj majetek odkázal Protivcovi ze Zástřizl pánovi na Buchlově a sám se uchýlil do lesní samoty. Přestože místo pustlo, přece zůstalo v povědomí pro mnohé poutníky. Roku 1700 popisuje svou návštěvu na sv. Klimentu přerovský farář Středovský. Díky pověstem o ukrytých pokladech stalo se toto místo častým cílem jejich hledačů. Dokonce roku 1770 dali místo prokopat sami majitelé buchlovského panství Petřvaldové. O obnovu významné památky se pokoušel v 1. polovině 19. století osvětimanský farář Vavřinec Jugan, který poprvé odkryl základy zděného kostelíka. Díky jeho kontaktům s moravským topografem G.Wolným objevila se podrobná historie sv. Klimenta ve IV. svazku jeho práce z roku 1838 Markgrafschaft Mähren (str. 176 - 178). Dřevěnou kapličku se zvonicí zde nechal postavit ve stejném roce boršický farář Studeník. v l. 1885 a 1888 zkoumal hradisko a jeho okolí Vlastenecký musejní spolek v Olomouci pod vedením Jindřicha Wankla. Dalším známým badatelem, který zde prováděl výzkum byl František Přikryl. V l. 1903 - 1905 zde kopal také poštovní oficiál Robert Čechmánek. Povrchový průzkum hradiska provedl roku 1915 také přední moravský archeolog I. L. Červinka. Výzkumem zdejší lokality se zabývala roku 1930 v Brně založená Matice svatoklimentská, která byla v současnosti znovuobnovena. Je nutno však připomenout, že všechny amatérské výkopové práce v minulosti lokalitu silně poškodily. Nelze než doufat, že do budoucna již bude snahám o amatérské zasahování do národně kulturní památky zamezeno. Nedaleko se nachází vydatný pramen dobré vody Gorazdova studánka.

Památky východní Moravy
2001-2020  Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz. E-mail: info@pamatky-vm.cz
Design a www aplikace stránek:  Martin Zvonek
Všechna autorská práva k obsahu jsou vlastnictvím jejich majitelů