VINAŘSTVÍ
Počátky vína v slováckém regionu spadají již do období Říše římské (3. - 4. století n.l.). Vlastní rozvoj vinařství je ale spojován s příchodem křesťanství a s rozvojem klášterních aktivit, zejména řádu cisterciáků (Velehrad). Nemalý význam při zakládání vinic měli Lichtenštejnové, zejména v Jihomoravských Karpatech (Perná, Pavlov, Milovice), ale i brněnští měšťané (např. Hustopeče).
Vinice na Slovácku náleží k severní části vinařské oblasti Evropy. Vlhký atlantický vzduch, proudící od severozápadu, zde sice zpomaluje zrání hroznů, ale současně přispívá k větší tvorbě aromatických látek. Teplý kontinentální vzduch a značná délka slunečního svitu vedou naopak ke zkracování doby zrání. To umožňuje pěstování i některých jakostních odrůd s poměrně dlouhou vegetační dobou.
Různorodost půd, nadmořská výška, členitost krajiny, orientace viničních svahů či mikroklima vinic vtiskují slováckým vínům neopakovatelný charakter. Nejrozšířenějšími odrůdami jsou Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a Müllea-Thurgau. Pro výrobu červených vín je to hlavně Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.
Ve slováckém regionu se vyvinulo osm vinařských oblastí. V Uherskohradišťské vinařské oblasti, rozprostírající se od východní hranice Chřibů až k Vlčnovu, zaujímají vinice jen nejvhodnější části pahorkatinného reliéfu krajiny. Hlavní pěstovanou odrůdou je Müller-Thurgau. Střediskem zpracování místních vinných hroznů jsou Boršice u Buchlovic (vinný sklep Sovín).
V Bzenecké vinařské oblasti, rozprostírající se v Kyjovské pahorkatině mezi Vracovem, Vážany a Tučapy, vešlo do všeobecného podvědomí veřejnosti víno 'Bzenecká lipka', vyráběné z hroznů zde pěstovaného Ryzlinku rýnského. Vedle Bzence jsou důležitým vinařským střediskem Polešovice (šlechtění vinné révy).
Ve Strážnické vinařské oblasti, rozprostírající se mezi Uherským Ostrohem, Boršicemi u Blatnice, Hrubou Vrbkou a Sudoměřicemi, jsou vinice často umístěny na jílovitých, vodou zadržujících půdách (réva z nich čerpá výživu i v suchých létech). Vinařskými středisky jsou Strážnice, Blatnice pod sv. Antonínkem a v minulosti i Lipov. Oblast proslavilo víno 'Blatnický roháč', směs Sylvánského zeleného a Rulandského bílého.
V Kyjovské vinařské oblasti, rozprostírající se mezi Svatobořicemi-Mistřínem, Dambořicemi, Ždánicemi, Jestřabicemi a Ježovem, se daří ranějším odrůdám vhodným pro výrobu bílých vín (odrůda Müller-Thurgau). Vedle Kyjova jsou středisky vinařství na jižních úbočích Ždánického lesa Ždánice, Archlebov a Žarošice.
V Mutěnické vinařské oblasti, táhnoucí se od Milotic a Karlína k Čejkovicím a Novému Poddvorovu, se daří zejména Ryzlinku rýnskému, Tramínu červenému a Rulandskému bílému.Nejdůležitějšími středisky oblasti jsou Mutěnice a Čejkovice. Po templářích, kteří přišli do Čejkovic ve 13. století zůstaly vedle čejkovické tvrze také sklepy k uchování vína, vyhloubené v délce 650 m.
Ve Velkopavlovické vinařské oblasti, rozprostírající se od Hustopeč a Klobouk až k Podivínu a Moravskému Žižkovu, si získala výbornou pověst odrůda Tramín červený z Hustopeč, Velkých Pavlovic a Němčiček. Jižní svahy s rozsáhlými vinicemi bývají na podzim omývány teplými padavými větry (föhn), urychlujícími zrání hroznů. V Mikulovské vinařské oblasti, zahrnující území od Valtic až k západnímu okraji regionu při řece Dyji, se nacházejí rozsáhlé vinice při svazích Pavlovských vrchů. Na vápnitých půdách se daří Ryzlinku vlašskému (také surovina pro výrobu šumivých vín). Nově se pěstuje francouzská odrůda Cabernet Sauvignon. V Dunajovických vrších se daří Ryzlinku vlašskému.
V historických prostorách Valtic, v Zámeckém sklepě a Křížovém sklepě vyzrávají jakostní vína (např. Rulandské modré).V Podluží, táhnoucím se od Rohatce a Dolních Bojanovic k Břeclavi a Lanžhotu, dosahují zvláště dobré jakosti červená vína. Pěstují se zde odrůdy odolnější proti mrazům, které častěji postihují vinice v rovinatějším terénu (např. Frankovka, Zwiegeltrebe). Vinařskými středisky jsou Prušánky a Dolní Bojanovice.
Další informace naleznete:
http://www.wine.cz/oblasti/morav_c.htm
http://www.vinarske-obce.cz/
|